F - jako Florenc

Na rozhraní mezi Novým městem a Karlínem, mezi které je katastrálně rozdělen, leží Florenc. Oblast zahrnuje okolí dnešní ulice Na Florenci včetně stejnojmenné stanice metra (i když ta se před rokem 1989 jmenovala Sokolovská) a část areálu autobusového nádraží, bývá ale vztahován i na Těšnov.

Při pátrání po původu názvu Florenc se musíme ponořit hodně století zpátky, až do období vlády Karla IV. Ten při zakládání Nového Města v roce 1348 umožnil Italům z Florencie, aby se udídlili v této oblasti. Od Florencie k Florenci to už tak byl jen kousek.Od dob Italů z Florencie prošla celá oblast zásadní proměnou. Největší přišla s průmyslovou revolucí v 19. století. Do té doby byl Florenc oblastí na rozhranní Nového města Pražského a „ničeho“ – tady prakticky končila Praha, dál už byla jen pole.

Při založení Nového města Karlem IV. zůstaly pozemky, na kterých se nachází Karlín, za městskými hradbami, vstup do města byl zajištěn Poříčskou branou, která se nacházela mezi kostelem sv. Petra a Denisovým nádražím (později nádraží Praha – Těšnov, které ale dnes již neexistuje). Na pozemcích za hradbami byly založeny chmelnice a role, pronajímané osadníkům za „desátek či perkrecht“. Postupně tu vyrostla i řada domků, které sahaly od poříčské brány až k potůčku, jenž vytékal z údolí nynějšího Žižkova a byl vrouben hustým vrbvým porostem – osada byla zvána Zabransko. Na jejím místě pak byl založen v 19. století Karlín, který poté, co byly počátkem 70. let 19. století zbourány hradby, se začal prudce rozvíjet jako průmyslová čtvrť. Florenc se stal významnou dopravní křižovatkou – lidé ze Starého a Nového města přes něj dojížděli do Karlína do továren za prací. Už na začátku 20. století proto přes Florenc byla zavedena elektrická tramvaj – projížděla dnešní Sokolovskou ulicí. Florenc získal také roli důležitého železničního uzlu - od roku 1845 přes něj vedla Severní státní dráha z dnešního Masarykova nádraží přes Běchovice do Olomouce a od roku 1850 její další větev po Negrelliho viaduktu přes Bubny do Lovosic a Drážďan.Velký význam má tato oblast pro autobusovou dopravu – nachází se tu areál Ústředního autobusového nádraží, jehož počátky sahají už do roku 1929. Tehdy vstoupily státní Československé dráhy i do autobusové dopravy a zahájily provoz svých autobusových linek, základnou se jim při tom staly nově zřízené autobusové garáže v prostoru dnešního „dolního“ autobusového nádraží Florenc při ulici 1. pluku. „Horní“ část nádraží byla uvedena do provozu v červnu 1948 a původně zasahovala až k Muzeu hl. m. Prahy, kde byl vjezd.Obrovský význam má oblast Florence také pro městskou hromadnou dopravu. Především je tu jeden z nejfrekventovanějších přestupních uzlů pražského metra – stanice Florenc, dříve Sokolovská. Ta byla otevřena v roce 1974, původně jako konečná stanice trasy C. V roce 1985 přibyla i trasa B. I pro ni byla Sokolovská dlouhou dobu konečnou stanicí, než došlo k prodloužení metra B nejprve do Vysočan a později pak až na Černý most.

Formát pro tisk