O jako Ohrada
Název Ohrada s velkým písmenem „O“ dnes označuje jednu z velkých pražských křižovatek – jde o křižovatku ulic Koněvova, Jana Želivského a Pod Krejcárkem.
Jde o docela rušný dopravní uzel – protínají se tu silnice pro auta s tramvajovými tratěmi, v každém směru auta jedou ve dvou pruzích (pokud nepočítáme samostatné odbočovací pruhy, které se z těch dvou oddělí těsně před křižovatkou).
Kdysi to přitom bylo klidné místo – zemědělská usedlost, kterou dnes již připomíná jen místní označení Ohrada. Na přelomu 14. a 15. století tu byla založena vinice – podle výnosu z dob Karla IV. byli majitelé pozemků povinni na stráních kolem tehdejší Prahy v okruhu tří mil osázet své pozemky vinicemi, případně, pokud nechtěli vinice sami vysázet, umožnit to jiným. Vinice na okraji Prahy nakonec z velké části padly za oběť různým bojům. Po husitských válkách byly poměrně rychle obnoveny a vinařství na stráních Vítkova a pod nimi se dál dobře rozvíjelo, po sérii vojenských vpádů v rámci třicetileté a sedmileté války se už ale většina vinic v okolí Prahy nevzpamatovala. Pozemky pak byly využívány jako pole a zahrady, začaly tu vznikat stavby k trvalému obývání. Stavení na Ohradě je doloženo nejpozději od roku 1785. Usedlost Ohrada existovala ještě na počátku 20. století. Pak ale ustoupila rozšiřujícímu se městu.
Křižovatka cest, která vznikla v blízkosti usedlosti Ohrada a dodnes je jejím jménem označována, sloužila od počátků i tramvajové dopravě. Původně se tu tramvaje nekřížily – šlo vlastně jen o jednu průběžnou trať, která procházela od Vápenky Koněvovou a Husovou ulicí k Bulharu. Tyto koleje byly do křižovatky položeny v červnu 1910. V roce 1937 se na ně napojila nová tramvajová trať vedená ulicí Jana želivského – a v místě křižovatky Ohrada tak vznikla klasická tramvajová křižovatka trojúhelníkového typu.
O čtyřicet let později byla zrušena tramvajová trať směrem od Ohrady k Bulharu, torzo původního „trojúhelníku“ však v silnici zůstalo ještě dalších pět let, než došlo k velké rekonstrukci tramvajové křižovatky a namísto trojúhelníkové křižovatky tu zůstala jen „zatáčka“ mezi zastávkami Biskupcova a Ohrada. Koncem 80. let se objevily plány na částečnou obnovu tramvajového spojení směrem od Ohrady k Bulharu, v souvislosti s plány na „asanaci“ Žižkova – v prostoru zhruba od Ohrady k „masaryčce“ (tehdy Nádraží-střed) měla být veškerá původní zástavba zbourána a nahrazena zbrusu novými paneláky, počítalo se i s jinak vedenými komunikacemi. Tyto plány ale poslala na smetiště dějin sametová revoluce – a s nimi i obnovu tramvajové trati směrem na Bulhar.
V roce 1990 pak přibyla nová trať vedená od Palmovky přes Krejcárek na Ohradu, což znamenalo nutnost zásadního přebudování celé křižovatky Ohrada. Na křižovatce Ohrada od té doby na trať z Palmovky v přímém směru navazuje trať Želivského – Ohrada, východním směrem z nich kolmo odbočuje trať k Hrdlořezům. Všechny tři větve jsou propojeny kolejovými oblouky. Hotovo bylo 1. září 1990, směrem na novou trať vedenou před Krejcárek začaly tramvaje jezdit 23. listopadu 1990.
Formát pro tisk