Lodní výtah mezi Karlínem a Štvanicí

Mezi karlínským břehem a břehem ostrova Štvanice teče řeka Vltava štvanickým zdymadlem. Soustava plavebních komor tu vytváří vodní výtah, který umožňuje lodím překonat zdejší jez, tzv. Helmovský.

Mezi karlínským břehem a břehem ostrova Štvanice teče řeka Vltava štvanickým zdymadlem. Soustava plavebních komor tu vytváří vodní výtah, který umožňuje lodím překonat zdejší jez, tzv. Helmovský. Je situován u levého břehu a má charakteristický tvar písmene „S“, spád 4,4 m a délku předivné hrany cca 165 m. Jez je pevný, betonový, obložený kamennými kvádry. U štvanického ostrova je ukončený odlehčovací propustí. Na druhé straně koruny jezu je umístěna vorová propust délky 290 m.

Loď, která pluje proti proudu Vltavy ke Štvanici, a potřebuje se tudíž dostat „nahoru“ na jez, vpluje do plavební komory, vrata komory se zavřou a do komory se postupně napouští voda. Když se vyrovnají hladiny vody v komoře s hladinou řeky nad jezem, vrata se otevřou a loď může pokračovat v cestě. V opačném směru funguje „vodní výtah“ na podobném principu, jen obráceně – hladina vody v komoře se vyrovnává na úroveň hladiny pod jezem. Z fyzikálního hlediska jde o praktické využití principu spojitých nádob. K oddělení plavební komory od horní a dolní vody slouží obří, hydraulicky ovládaná vrata. U plavebních komor stojí dům plavební správy. Provozovatelem celého vodního díla je státní podnik Povodí Vltavy.
Plavební komory jsou tu dvě, tzv. velká a malá plavební komora. Jsou umístěné vedle sebe a obě jsou děleny středními vraty na dvě komory. Malá komora má celkovou délku 115m a velká 175m. Všechna vrata jsou vzpěrná, ovládaná hydraulicky. Komory jsou plněny pomocí dlouhých obtoků. Typem jde o plavební komory vlakové – tedy takové, které umožní proplutí celé lodní sestavy (lodního vlaku) najednou. Tzv. jednolodní komory umožňují proplutí pouze jedné lodi nebo jednomu člunu s remorkérem.
Mezi pravým břehem a zdí plavební komory je umístěn kratší jez – dříve býval pevný, v roce 1988 byl nahrazen jezem pohyblivým hrazeným dvěma klapkami (každá o délce 27 metrů). Pod tímto jezem je dnes provozována vodácká slalomová dráha.
Přímo na špičce ostrova štvanice je umístěna malá vodní elektrárna. Původně byla osazena třemi turbínami typu Francis firmy Kolen Daněk. Bez větších problémů sloužila až do roku 1972. V roce 1984 prošla celkovou rekonstrukcí. V současné době se o výrobu energie starají tři horizontální Kaplanovy turbíny. Pohledově vysoce exponovaná budova elektrárny ve středu řeky na území pražské památkové rezervace je od roku 2002 prohlášena kulturní památkou.
Nejstarší, z dnešního pohledu velmi jednoduchý, návrh na kanalizování Vltavy u ostrova Štvanice pochází z roku 1778 od stavebního ředitele Hergera. K samotné realizaci komplexu staveb došlo ale mnohem později, a to v letech 1907 – 1913, kdy byly postaveny nábřežní zdi, nové Helmovské jezy (v té době oba pevné), vorová propust, plavební komory a elektrárna na špičce ostrova. Stavbu realizovala firma Miller a Kapsa. Tento soubor vodohospodářských staveb tvoří vodní dílo dodnes.

Formát pro tisk