Martin Pulpit: „Viktorku jsem převzal v nejtěžší době“

Po odchodu trenéra Vlastimila Petržely, kterému se nepodařilo dovést tým zpět do první ligy, vede v nové sezóně fotbalisty Viktorie Žižkov Martin Pulpit. A zatím úspěšně – „áčko“ Viktorky zatím vyhrává jeden zápas za druhým. Zkušený trenér Pulpit je ale zatím v hodnocení opatrný. „Vždycky může být bodů víc, ale mohlo by jich být i méně. Vzhledem k tomu, co jsem odtrénoval, jsem ale realista, takže myslím, že některé body se nám podařilo udělat trochu „nad plán.“ Musíme si toho vážit a udělat všechno proto to, abychom k dosavadním patnácti bodům přidali co nejvíc dalších a měli tak reálnou šanci na postup,“ hodnotí. I jeho ambicí je vrátit Viktorii Žižkov, v níž prožil dorostenecké období, tam, kam patří – do první ligy. „Ještě je ale před námi spousta práce,“ míní.

Vy jste ve Viktorce působil ještě coby dorostenec, teď jste se vrátil jako trenér. Jak se to přihodilo?

O téhle možnosti jsme se s vedením Viktorky bavili již několikrát v minulých letech, protože sportovním ředitelem Viktorie Žižkov je pan Jiří Rýva, se kterým se známe z dob našeho společného působení v Pelikánu Děčín a poté v Pardubicích. Takže už několikrát jsem byl Viktorkou osloven, nakonec ale dostali - podle vyjádření vedení klubu - přednost trenéři s velkým trenérským jménem. Takže na mě přišla řada, jak to tak bývá, až teď - v situaci, kdy je potřeba pracovat.

To je dost nevděčná pozice.

Dalo by se říct, že jsem Viktorku převzal v té nejtěžší době.

Posledním z oněch velkých trenérských jmen ve Viktorce byl Vlastimil Petržela. Jak hodnotíte jeho působení? A v jakém stavu jste převzal mužstvo?

Trenéra Petrželu střídám už potřetí... můj názor je takový, že kvalita mužstva v minulé sezoně byla na natolik dobré úrovni, že Viktorka měla bez problémů postoupit do první ligy. Co se týče vaší otázky, v jakém stavu jsem mužstvo převzal, na tu nelze dost dobře odpovědět. Já jsem žádné mužstvo po trenérovi Petrželovi nepřevzal, protože hráčský kádr prošel natolik rozsáhlými změnami, že jde prakticky o úplně nové mužstvo.

V současné době je už personální situace v mužstvu stabilizovaná?

Je stabilizovaná částečně. Osobně si myslím, že by v profesionálním sportu neměla být nidy stabilizovaná natolik, aby si každý hráč myslel, že má své místo jisté.

Takže si nikdo nemůže být svým místem jistý?

Stále hledáme a tipujeme nové hráče, takže úplně stabilizované složení mužstva ještě určitě není. Ale k tak výrazné obměně kádrů, k jaké došlo letos v létě, ve Viktorce v nejbližší době určitě nedojde.

Viktorka má teď za sebou šňůru úspěšných zápasů - nakolik jste vy sám spokojen?

Tak vždycky to může být lepší, ale i horší. A vzhledem k tomu, že se mužstvo rodilo v letním přípravném období, které je velice krátké, myslím, že některé body jsou trochu „nad plán". Takže určitý důvod ke spokojenosti tu je, musíme ale dál pracovat a snažit se k těm dosavadním bodům přidat co nejvíc dalších. Jen tak budeme mít reálnou šanci na postup.

Má podle vás Viktorka v letošní sezoně skutečně reálnou šanci na návrat do první ligy? Nebo se o něčem takovém dá uvažovat až v dlouhodobějším časovém horizontu?

Šanci mít budeme, pokud se nám podaří nasbírat dostatek bodů v průběhu podzimní části. Takže teď čekáme, kolik bodů bude mužstvo po ukončení podzimní části mít a v momentě, kdy by byla reálná šance na postup, pokusili bychom se ještě hráčský kádr doplnit a zkvalitnit natolik, abychom na jaře byli schopni postupu skutečně docílit.

Ve Viktorce jste kdysi dávno hrál - je pro vás návrat po letech srdeční záležitostí, nebo je to prostě jen pracovní nabídka, jako každá jiná?

Vztah k Viktorce určitě mám a vždycky jsem měl - její výsledky mi nikdy nebyly lhostejné. Chodil jsem se dívat na její zápasy už v době, kdy hrála ještě třetí ligu a jmenovala se PSO - Pražská stavební obnova, takže i o její historii lecos vím. Ale nikdy ten vztah samozřejmě nebyl a ani nebude na takové úrovni, jako je můj vztah k Bohemce, jejímž jsem věrným fanouškem. Jsem zkrátka klokan z Vršovic (smích).

Vaše trenérská kariéra je hodně dlouhá, s trénováním jste začínal ještě v době, kdy jste sám aktivně hrál, už někdy v osmnácti letech. Jak vypadaly vaše trenérské začátky? A jak se vyvíjela vaše trenérská kariéra?

V době, kdy jsem sám působil aktivně jako hráč, jsem zároveň v mužstvu, kde jsme hrál, dělal trenéra mládežnických týmů, žáků i dorostenců. Vypadalo to tak, že jsem musel přijít dopoledne na trénink, odtrénovat s mládežnickým mančaftem a pak se připravit na svůj trénink coby hráč a trénovat jako hráč. V osmadvaceti letech jsem pak řešil dvě možnosti, jakými se bude moje kariéra ubírat dál - mohl jsem odejít do Itálie, kde jsem měl nabídku hrát nižsší soutěž a zároveň trénovat mládež, nebo jsem mohl tady jako profesionální trenér vzít třetí ligu. A vzhledem k tomu, že tato nabídka přišla z tenkrát dost populárního klubu Pelikán Děčín, na který chodilo hodně diváků, zvolil jsem tehdy druhou možnost. Tak jsme se stal profesionálním trenérem - bylo to v roce 1996 - a od té doby jím stále jsem.

Životnost fotbalového hráče je dost jasně vymezená. Jak dlouhá je životnost fotbalového trenéra? Je vůbec něčím limitovaná?

Myslím, že trenér má trénovat do momentu, kdy mu začne být jedno, jak dopadne utkání. V tom okamžiku je nejvyšší čas přestat. Dokud mu záleží na výsledku, dokud se bojí porážky a špatné hry svého mužstva, má ještě hráčům co dát. Ale jakmile mu to začne být jedno, je to špatně.

Vám pořád ještě není jedno, jak utkání dopadne?

Určitě ne. Trénuju už patnáctou sezonu - to znamená, že až se přehoupneme do roku 2011, bude to už moje třetí trenérské desetiletí - a pořád mě to ještě baví. Kdyby se mi podařilo trénovat ve čtyřech desetiletích, byl bych hodně spokojený (smích).

Martin Pulpit - fotogalerie

Martin Pulpit Trenér Martin Pulpit se narodil 29. ledna 1967. S fotbalem začal v šesti letech ve fotbalovém klubu SK Horní Měcholupy, kde působil v přípravce a v mladších žácích. Ve starších žácích působil v Bohemians Praha. Dorostenecký věk prožil ve Viktorii Žižkov. V mužské kopané působil v klubech jako jsou ČKD Kompresory Praha, SK Spolana Neratovice, FK Slavoj Vyšehrad a Bohemians Praha. V 18 letech ho přivedl Vašek Vrána, bývalý hráč Sparty, k trénování. V klubu, kde působil jako hráč, trénoval odpoledne nebo před svým tréninkem mládež a pak se věnoval trénování jako hráč. Do 28 trénoval mládežnická mužstva. Poté přišla první nabídka do profifotbalu, od tehdejší mužstva třetí ligy FK Pelikán Děčín. Jako trenér pak působil ve fotbalových klubech FK Pelikán Děčín, FC Vítkovice, FK AS Pardubice, FK Mladá Boleslav, SK Hradec Králové, FK Viktoria Plzeň, FK Baník Sokolov, SK Sigma Olomouc a FK Baník Most. V sezoně 2010/2011 vede druholigový tým FK Viktoria Žižkov. Vyznává agresivní útočný fotbal.

Formát pro tisk