Milionové cyklostezky
Třista dvacet metrů za 20 milionů. I tak se lze dívat na netradiční cyklostezku vedoucí z velké části po někdejším opuštěném železničním tělese pod Vítkovem. Napojuje se na něj u Seifertovy ulice v těsné blízkosti hlavního nádraží, pomocí zrekonstruovaného železničního mostu překonává Husitskou ulici a těsně pod svahy Vítkova vede až pod Krejcárek, kde se napojuje na stávající cyklostezku. Při tom využívá i někdejší železniční tunel.
Železniční trať na úpatí Vítkova osiřela poté, co byl dostavěn koridor Nové spojení, který propojil Hlavní a Masarykovo nádraží s Libní po nové, rychlejší trati a provrtal vrch Vítkov tunelem. Původní trati, kde se vlaky pomalu ploužily po dvou kolejích, se nový koridor zcela vyhnul a ta tak ztratila svůj původní účel. Úvahy o tom, že by na jejím místě mohla vzniknout cyklostezka, padly ještě v době, kdy se Nové spojení teprve stavělo. Původně to ale s převedení těchto úvah v realitu nevypadalo moc nadějně - úřednický šiml si s něčím takovým nevěděl moc rady a tak to vypadalo, že nakonec vše zkrachuje na byrokratických obstrukcích. Původní návrhy také nepočítaly s využitím někdejšího železničního tunelu - cyklostezka měla starý tunel obejít a navázat na stávající síť parkových cest a stezek na Vítkově. Nakonec se ale magistrát, Praha 3 a Správa železniční a dopravní cesty dohodli a začala se projektovat varianta s využitím nejkratší cesty - skrze opuštěný tunel.
Cyklostezka se stavěla už od začátku loňského roku. Letos byla 24. května slavnostně otevřena - na kole přijel i pražský primátor Pavel Bém. Celkový účet za 320 metrů nové trasy pro cyklisty - bezesporu pěkné, zajímavé a coby příspěvek k příležitostem pro volnočasové aktivity ve městě určitě užitečné - se vyšplhal do výše 20 milionů. Zdá se vám to moc? Ve skutečnosti mnohem více milionů na své utracení v souvislosti s cyklostezkou pod Vítkovem teprve čeká.
Výstavba cyklostezky pod Vítkovem od Bulhara ke Krejcárku je totiž jen první částí. V budoucnu se počítá s tím, že stezka dovede cyklisty až na Balabenku - a vyhne se stávající silniční síti. Aby to bylo možné, bude postaven šedesátimetrový most. Jen jeho samotná stavba si vyžádá třicet milionů korun, další peníze spolknou výkupy pozemků. „Méně nákladné úseky jsme už postavili, teď jsou na řadě ty finančně náročnější," řekl novinářům šéf cyklistické pracovní skupiny magistrátu Pavel Polák. I ty „levné úseky" však přišly na pět milionů korun za kilometr. Peníze padly na úpravy terénu, vyasfaltování povrchu a vyznačení stezky.
Teď ale teprve nastává ta pravá „legrace". Dvacet milionů za cyklostezku kolem úpatí Vítkova je v porovnání s jinými podobnými projekty pořád ještě celkem nízká. Alespoň v porovnání s cyklostezkou zbudovanou mezi Libní a Vysočany, která vede kolem Rokytky. Měří tři kilometry, stála 140 milionů a stala se tak držitelkou národního - i když poměrně kontroverzního - primátu: Jde o zatím nejdražší stavbu tohoto typu v republice. Součástí projektu bylo totiž vybudování čtyř nových mostů (72 milionů) a úprav dvou stávajících mostů (8 milionů). Přitom nutnost těchto obřích investic je přinejmenším sporná - třeba lanový most přes Ocelářskou ulici, který je jednou z největších staveb pro cyklistickou dopravu v Praze, by dost možná ani být nemusel. Pravda - stavba je to pěkná a cyklistovi umožňuje pohodlně, bez setkání a automobilovým provozem a bez velkého stoupání pokračovat dál, ke starému mostu přes ulici Freyova. Bez mostu za spoustu „mega" by se ale cyklisté obešli - pravda, kousek by musela cyklostezka vést po chodníku a museli by Ocelářskou přejít po přechodu pro chodce a dál si pak přišlápnout do svahu, do kterého by cyklostezka pokračovala, ale žíly by se nikomu nezkrátily a vyšlo by to celé výrazně levněji. Je vůbec otázkou, zda současné snahy o rozvoj cyklistické dopravy ve městě nejsou vedeny poněkud podivným směrem. Skutečně je nutné budovat obří nákladné dopravní stavby, srovnávat terény a vytvářet nové asfaltové plochy, abychom podpořili ekologičtější způsob dopravy - cyklistiku? Nešlo by to i bez toho? Nebo skutečně je nutné ve jménu komfortu pro cyklisty utrácet desítky a stovky milionů a budovat nová ocelová či železobetonová monstra?
Formát pro tisk
Komentáře