Miroslav Procházka: „Prodej polikliniky Jarov byl špatným rozhodnutím státu“

Lékař Miroslav Procházka není na Žižkově nijak neznámý – přinejmenším proto, že spoustě místních na svém pracovišti, které dlouhá léta sídlilo v budově jarovské polikliniky, už napravoval bolavá záda či pochroumané klouby.

Na Žižkově žije už dlouhá léta a je hrdým žižkovským patriotem. Skutečně známou tváří se stal ale až v průběhu loňského roku, kdy spolu s kolegyní, oční lékařkou Jeníčkovou, bojoval proti prodeji budovy polikliniky Jarov. „Vzalo mi to nejméně pět let života," říká. Zvrátit prodej polikliniky se mu nepodařilo, jeho angažmá ve správě věcí veřejných ho však přivedlo k aktivnímu angažmá v politice. V letošních komunálních volbách kandiduje do zastupitelstva Prahy 3 na kandidátce sdružení Volba pro město.

Prostory jarovské polikliniky jste opustil, tento rozhovor děláme ve vašem novém působišti v Jeseniově ulici 139. Co bylo důvodem vašeho odchodu?
Výše nově požadovaného nájemného. Novému majiteli to ale za zlé nemám. Ten se chová zcela logicky a tržně, na jeho místě bych nejednal jinak. Komu celou tuto situaci velmi zazlívám, je stát, protože ten byl majitelem polikliniky a prostřednictvím ministerstva financí uskutečnil její prodej.

Stát ale, coby majitel, jen využil svého práva disponovat s majetkem podle svého uvážení. Co je na tom vlastně špatného?
Podle mě je značně diskutabilní, zda právě tato budova měla být prodána do rukou soukromého subjektu. Jde totiž o budovu, jejíž význam je zejména pro obyvatele Prahy 3, ale nejen pro ně, extrémní. Nejen proto, že v ní je poliklinika, která sdružovala všeobecné lékaře i ambulantní specialisty s potřebným přístrojovým vybavením na jednom místě. Jde také o to, že pod budovou polikliniky se nachází rozsáhlé kryty civilní obrany. Domnívám se, že budovu s tak velkým významem stát skutečně prodávat neměl. Pokud dospěl k názoru, že už tuto budovu mít ve svém vlastnictví nechce, měl ji nějakým kultivovaným způsobem převést na městskou část. Té, mimochodem, je nutné přiznat, že se o získání Polikliniky Jarov do své správy skutečně snažila, její možnosti byly bohužel značně omezené. Je pravda, že v kupní smlouvě je zakotvena povinnost zachovat budově charakter zdravotnického zařízení a také zachovat stávající spektrum lékařských odborností, je ale otázka, nakolik bude ze strany státu vůle vymáhat po novém majiteli plnění těchto částí smlouvy.

Jak to vypadá nyní? Poliklinika vypadá, že dost osiřela.
Udržet potřebné spektrum odborností se zatím moc nedaří - odbornost rehabilitační medicíny s mým odchodem na poliklinice zcela zanikla, oční medicína byla výrazně redukována, stejně tak diabetologie, jež je na Žižkově, tedy ve čtvrti s vysokým podílem seniorů, velmi důležitá...

V komunálních volbách kandidujete do zastupitelstva Prahy 3. Chcete se v případě, že budete zvolen, podívat „na zoubek" prodeji polikliniky i z pozice obecního zastupitele?
Určitě. Je třeba prověřit, nakolik jsou závazky, které vyplývají z kupní smlouvy, naplňovány. A pokud by nebyly, je nutné tlačit na jejich dodržování třeba až natolik, že bude nutné celý prodej zrušit.

Máte i jiné oblasti, na které se chcete zaměřit?
Určitě. Chci,aby tady na Žižkově, kde žiji a který mám rád, věci fungovaly. Aby strážníci nezastrkávali jen lístečky za stěrače, ale skutečně strážili naše bezpečí. Aby v ulicích bylo čisto, aby nebyla na každém rohu herna či zastavárna... Myslím, že řada věcí už tu docela dobře funguje a je na co navázat, přestože samozřejmě mám své pochybnosti o některých nových, zejména stavebních projektech spojených se zástavbou dalších zelených ploch, ty bych ale zatím nerad hodnotil, protože o nich nemám dostatek informací. Určitě nejsem příznivcem oblíbeného přístupu, kdy se se změnou politické reprezentace zboří vše, co bylo do té doby vybudováno, včetně toho dobrého, a začne se zase od nuly.

Formát pro tisk