Nákladové nádraží Žižkov v mezičase

O osudu budovy Nákladového nádraží Žižkov stále rozhodnuto není

Rozkladová komise Ministerstva kultury v obsáhlém zdůvodnění doporučila zrušit rozhodnutí o prohlášení části Nákladového nádraží Žižkov za kulturní památku a ministr její doporučení přijal. Případ se tedy vrací prvoinstančnímu orgánu, odboru památkové péče Ministerstva kultury. Ten je nyní povinen řídit se právními názory ministra kultury a udělat úkony, jejichž absenci nebo nedostatečné provedení mu ministr kultury vytkl. Bitva o nákladové nádraží se tak ocitá v dalším mezičase.

Developer, kterým je společnost Sekyra Group, a politické vedení radnice Prahy 3, by nejraději celou budovu srovnali se zemí a protáhli tudy prodloužení Olšanské ulice. Čtyřproudová výpadovka by vedla prostředkem budoucí obytné čtvrti, která by tu měla posléze vyrůst. Stejně vidí osud budovy i její současný majitel – České dráhy. Ministerstvo kultury ale letos v lednu udělalo těmto plánům trochu čáru přes rozpočet, když prohlásilo budovu nádraží kulturní památkou. Developer – společnost Sekyra Group – podala s pověřením Českých drah coby majitele pozemků, na nichž stojí nákladové nádraží, tzv. rozklad, kterým chtěl udělení statutu kulturní památky zvrátit. A možná se to podaří - ministr teď „zařadil zpátečku“. „Chci připomenout, že jsem jako ministr kultury v rámci správního řízení v procesním postavení poslední instance. Proti rozhodnutí ministra kultury už neexistuje řádný opravný prostředek. V tak dlouhodobém a složitém případu jsem se rozhodl postupovat maximálně obezřetně a respektuji doporučení právníků,“ vysvětluje ministr kultury Jiří Besser.

Rozkladová komise Ministerstva kultury odůvodňuje své doporučení ve čtrnácti stránkovém dokumentu. Hlavní argumenty, proč doporučuje rozhodnutí ve věci prohlášení Nákladového nádraží Žižkov za kulturní památku vrátit Ministerstvu kultury k novému projednání, jsou čtyři. Patří sem i skutečnost, že správní řízení v celé věci ministerstvo zahájilo až sedm let poté, co dostalo od Národního památkového ústavu v Praze podnět k prohlášení objektu za kulturní památku a porušilo tak princip dobré správy. „Začít se podnětem zabývat po sedmi letech a pak relativně velmi rychle dojít k rozhodnutí, které zásadně ovlivňuje a do určité míry i mění určité věci, ke kterým za těch sedm let došlo, to je pro mě nepřijatelné,“ vysvětluje Jiří Besser. Zpráva zpochybňuje také nezávislost subjektů, které provedly odborné hodnocení památkových hodnot budovy, ministr tak chce další stanoviska. Při rozhodování Ministerstva kultury byla podle zprávy zcela opomenuta oblast práva investorů, kteří nabyli pozemky v dobré víře a jejichž plány závisí na demolici objektu, a také nikdo pořádně neřešil budoucnost samotného památkově chráněného objektu i celého území, kde se nachází. Navíc ministerstvo původně ve svém vyjádření k územnímu plánu Prahy 3 demolici budovy posvětilo. „Z mého pohledu jde o nejsilnější argument. Není přeci možné, aby orgán státní správy na jedné straně neměl námitek k demolici objektu a za pár týdnů jej prohlásil za kulturní památku. Respektive, jak vidíme, tak to možné je, ale právě proto je nutné, aby se na to odbor památkové péče znovu podíval a posoudil případ skutečně komplexně,“ vysvětluje ministr Besser. „Neznamená to, že Nákladové nádraží Žižkov je tímto odsouzeno k demolici. Vůbec ne. Ale je třeba zohlednit i fakta, která v tom prvním rozhodování zohledněna nebyla,“ dodává. Zatím nádraží získalo další „oddechový“ čas. Stále je v režimu předběžné ochrany, který ho chrání před demolicí, než padne definitivní rozhodnutí. A to ještě nějaký čas potrvá. Budou muset být vyrobeny nové posudky, bude se znovu přezkoumávat, nakolik a zda vůbec tu převažuje veřejný zájem na ochraně kulturního dědictví nad právy vlastníka nabytými v dobré víře, ale rovněž i nad jinými veřejnými zájmy, jako je například rozvoj dopravní obslužnosti v dané lokalitě. Možná na ministerstvu doufají, že budova spadne sama dřív, než bude celý proces posuzování dokončen – a problém se tak vyřeší sám.