Národní muzeum místo Svobodné Evropy

Od 1. června 2009 má Národní muzeum k dispozici novou budovu – objekt bývalého Federálního shromáždění, kde pak sídlila za přísných bezpečnostních opatření česká pobočka Rádia Svobodná Evropa.

Když se řekne Národní muzeum, vybaví se většině lidí okamžitě jeho historická budova, která je dominantou horní části Václavského náměstí. Od 1. června 2009 ale má Národní muzeum k dispozici i novou budovu – objekt bývalého Federálního shromáždění, kde pak sídlila za přísných bezpečnostních opatření česká pobočka Rádia Svobodná Evropa. 1. června 2009 Národní muzeum přebralo od Rádia Svobodná Evropa symbolické klíče od této budovy, která se tak stala novou budovou muzea. Pro Národní muzeum šlo o den významem srovnatelný snad jedině s 18. květnem 1891, kdy byla do provozu uvedena vedlejší historická budova. Původně tu sídlila Pražská burza peněžní a zbožní. Budova, respektive její nejstarší část, která sloužila jako burza, byla projektovaná Jaroslavem Rösslerem a byla dostavěna v roce 1938. V letech 1945-1946 zde sídlil parlament. V roce 1964 byl zpracován první návrh přestavby budovy, na kterém se podíleli architekti Karel Prager, Jiří Kadeřábek a Jiří Albrecht. Ke stávajícímu objektu Pražské burzy byla provedena přístavba a zároveň byla vztyčena unikátní nadstavba. Ta je řešena v ocelovém svařovaném nosníku – mostní konstrukci a označuje se jako Vierendeelova konstrukce podle belgického inženýra Arthura Vierendeela.
Během generální rekonstrukce bude v nové budově Národního muzea bude v prostorách nové budovy instalována průřezová expozice nejzajímavějších předmětů ze sbírky Národního muzea, čítající 20 milionů exponátů.