Národní muzeum: Zavřeno

Historická budova Národního muzea, která je dominantou horní části Václavského náměstí, se 8. července pro veřejnost na dlouhé čtyři roky uzavře.

Důvodem je rozsáhlá rekonstrukce, kterou si vynutil špatný stav budovy. Cílem náročné rekonstrukce je zachránit významnou národní kulturní památku a proměnit ji v moderní muzejní prostor.

„Od svého postavení nebyla budova významněji opravována. Poškodily ji i dva vojenské útoky v letech 1945 a 1968. Pokud by v brzké době nezačala obnova této výjimečné stavby, hrozilo by jí uzavření z bezpečnostních důvodů,“ vysvětluje vedoucí oddělení vnějších vztahů Národního muzea Radka Schusterová. V budově je ještě do 7. července otevřena velká závěrečná výstava s názvem „Staré pověsti české“, věnovaná souboru legend a pověstí o nejstarších dějinách Čechů, který vznikal postupně v průběhu pěti století. Většina sbírkových předmětů už opustila budovu a byla přemístěna do depozitářů, 8. července, kdy bude budova uzavřena, proběhne demontáž stávajících expozic. Na rozlučku pak je nachytána na 7. června rozlučková výstava Cesta do hlubin přírodovědeckých expozic. Od 10.00 budou v expozicích zoologie, paleontologie, antropologie a mineralogie čekat odborníci muzea, kteří návštěvníky seznámí poutavou formou s jednotlivými expozicemi a jejich nejzajímavějšími exponáty.

Velryba se nestěhuje

Jeden exponát se ale stěhovat nebude – nepřežil by to totiž ve zdraví. Je jím obří kostra velryby – přesněji řečeno plejtváka druhu plejtvák myšok - která se stala jedním ze symbolů Národního muzea a jeho největším „tahákem“. Každý o ní ví – i kdyby si nemohl vybavit žádný jiný exponát, kostra, která se táhne po celé délce stropu sálu číslo 10, se zkrátka přehlédnout a zapomenout nedá.
Kostra má za sebou zajímavou historii, v pražském Národním muzeu fascinuje návštěvníky už 118 let. Její cesta sem začala roku 1805, kdy moře vyplavilo na břeh ostrova Lyngry mrtvé tělo kytovce. Těla se zmocnila jedna z místních velrybářských společností, která maso a tuk zužitkovala ve svém výrobním programu (o tom, co z masa nalezené mrtvé velryby vyráběla, prameny raději mlčí) a kostru nabídla za 2500 zlatých muzeím. O nabídce se dozvěděl i ředitel zoologických a paleontologických sbírek nově budovaného českého Národního muzea Antonín Frič a jeho srdce okamžitě zaplesalo. Nakonec se podařilo sehnat i potřebný obnos, mezi mecenáše patřil i Vojtěch Náprstek. Roku 1887 byla kostra v několika bednách převezena do Prahy. Národní muzeum v té době pořád ještě nestálo, a tak byla kostra nějakou dobu vystavena v Náprstkově průmyslovém muzeu. V roce 1892 byla dostavěna budova Národního muzea, dvacet metrů dlouhá kostra velryby sem byla přemístěna a upevněna ke stropu na železnou konstrukci, kde visela až do roku 1967. Tehdy musela být v rámci generální rekonstrukce zoologických sbírek znovu konzervována – odmaštění kostry nebylo dokonalé a ze spodní čelisti velryby po celou dobu odkapával tuk. V rámci rekonstrukce byla zrušena železná konstrukce a kostra byla zavěšena na deset ocelových nosníků a traverzu ke stropu. I pak ale zbyl v kostech tuk, který se časem rozkládal a narušoval i pevnost kostí – hlavně v místech, kde jsou ocelové úpony. Proto musí zůstat i po dobu rekonstrukce na místě – při pokusu sundat ji by hrozilo, že se nadobro rozpadne.

Až se bude psát rok 2015

Rekonstrukce je naplánována na 43 měsíců, a to od prosince 2011 do června 2015. Během ní bude historická budova propojena spojovací chodbou s novou budovou Národního muzea na Vinohradské 1. Díky uvolněným prostorám v historické budově a jejímu propojení s novou budovou NM rozšíří Národní muzeum své výstavní prostory v centru Prahy na dvojnásobek (na 11 300 m2). Návštěvníci tak budou moci obdivovat mnoho unikátních sbírkových předmětů, které jsou doposud ukryty v depozitářích.
Mimo muzejních expozic projekt pamatuje i na odpočinková místa, prostory pro práci se školními výpravami, odkládací prostor pro dětské kočárky, dětské koutky, kavárnu a obchod se suvenýry. Budova bude po rekonstrukci plně bezbariérová.