N jako Nové spojení

Termín Nové spojení označuje nové části pražského železničního uzlu, které propojily hlavní a Masarykovo nádraží s Libní, Vysočany a Holešovicemi. Patří k němu i železniční tunely, které provrtaly vrch Vítkov a jsou dobře viditelné při pohledu od křižovatky Bulhar.

Obě tunelové trouby o celkové délce 2680 metrů jsou řešeny jako dvoukolejné a jejich vzájemná vzdálenost se pohybuje od 30 do 60 metrů. Prochází kopcem zhruba v hloubce 40 metrů pod Národním památníkem na Vítkově. Jižní tunel budoval Metrostav, jeho délka je 1364 m, z toho 1251 m ražených. Jde o třetí a čtvrtý nejdelší železniční tunel v České republice. Severní tunel budovala Subterra, jeho délka je 1317 m, z toho 1150 m ražených. Severní tunel vede směrem do a z Libně, jižní tunel vede směrem do a z Holešovic a Vysočan. Od tunelu vede k hlavnímu nádraží čtyřkolejná estakáda, která přemosťuje Trocnovskou a Husitskou ulici. Ve směru k libeňskému nádraží navazuje na tunel 322 metrů dlouhá dvojkolejná estakáda Sluncová.
O výstavbě Nového spojení, které mělo zajistit kapacitně dostatečně dimenzované železniční propojení nádraží v centru města s Libní, Vysočany a Holešovicemi a nahradit nevyhovující součásti pražského železničního uzlu, bylo rozhodnuto 9. září 1999, kdy bylo Nové spojení schváleno do územního plánu hlavního města Prahy jako veřejně prospěšná stavba. S ražbou tunelů se začalo 26. května 2005, při přestavbě železničního mostu byla hloubena a rozšířena Seifertova ulice u křižovatky Bulhar. 10. prosince 2005 skončil pravidelný provoz na tzv. hrabovské spojce z Libně na hlavní nádraží, 1. září 2008 byl ukončen provoz na trati vedoucí po jižním úbočí Vítkova – v jejím profilu dnes vede cyklostezka. Hlavní část nového spojení byla zprovozněna v září 2008.

Formát pro tisk