Památka na utopené zákopníky

Letos v září si Praha připomněla 120. výročí od povodní ze září 1890, které byly historicky největšími pražskými povodněmi až do srpna 2002. Pomník v parku před karlínskou Invalidovnou připomíná tragickou smrt těch, kteří se během povodní snažili pomáhat. Na pomníku je vytesáno dvacet jmen, která reprezentují dvacet zmařených životů. Šlo o vojáky – zákopníky, předchůdce dnešních ženistů. Většina z nich byli vojáci základní vojenské služby, kterým k odchodu do civilu zbývalo jen pár dní.

V ty dny pršelo vydatně a dlouho. Zprávy o nárůstu hladin jihočeských potoků a řek začaly do Prahy přicházet už v pondělí 1. září 1890. Jak hladina Vltavy stoupala, stoupala nervozita Pražanů. Pražský povodňový štáb vydal pokyny obyvatelům, aby začali odklízet ohrožený majetek. Již druhý den ráno byli na pomoc obyvatelstvu povoláni vojáci. Jedním z úkolů bylo zachránit z Karlína z prostoriu poblíž Invalidovny cenný materiál pro stavbu pontonových mostů – již několik dní tu totiž probíhalo cvičení zákopníků, kteří během něj postavili právě i provizorní pontonový most a ten teď mohl padnout za oběť velké vodě. Mostní materiál samozřejmě nebyl lacinou záležitostí, a tak se velitel 3. zákopnického praporu podplukovník Blondein rozhodl vydat rozkaz k záchraně mostního materiálu. Dvacet zákopníků se vrhlo na demontáž. Voda nadále stoupala a důstojnický zástupce Kieswetter se hrdinně, ale asi ne moc promyšleně vrhl s dalšími 30 muži do trojdílného pontonu, aby se pokusil zachránit vojenskou plovárnu, ukotvenou na levém břehu řeky. Během pokusu přeplavit se přes rozvodněnou řeku do nich však z boku narazily klády z uvolněných vorů, které se hnaly řekou od tehdejšího vorařského přístaviště na Smíchově a ještě před tím stihly poničit Karlův most, a těžký ponton převrátily. Z rozbouřeného říčního proudu se podařilo vyváznout pouze Kieswetterovi a několika dalším – většina zmizela pod hladinou. Obrácený ponton viděli ještě v noci obyvatelé Podbaby a shodně vypověděli, že se ho ještě drželo asi pět vojáků, kteří zoufale volali o pomoc. Později byl ponton nalezen u břehu, ale již prázdný – ani těmto pěti se zachránit nepodařilo, v divoké vodě je postupně opustily síly a utopili se. Celkem tak zahynulo tu noc dvacet vojáků od 11. a 12. polní setniny. Jejich jména jsou vytesána na pomníku před Invalidovnou, jenž byl slavnostně odhalen roku 1891. Při povodních v roce 2002, kdy byl Karlín celý pod vodou, se octl pod vodou i pomník. Voda mu však neublížila. A naštěstí tentokrát nezemřeli při záchranných pracích ani žádní další vojáci.

Formát pro tisk