Hrb mezi Karlínem a Žižkovem

Vrch Vítkov patří mezi slavné české kopce – díky své roli, kterou sehrál během husitských válek, vstoupil do historie a školních učebnic.

Stal se i – dočasným – sídlem věčného odpočinku „prvního dělnického prezidenta“ Klementa Gottwalda. Od nepaměti tvoří přirozenou hranici mezi Karlínem a Žižkovem.

V hustých křoviscích na svazích Vítkova žijí divocí králíci, daří se tu i veverkám či sojkám. Dá se říct, že je to jedinečný kousek divoké přírody uprostřed Prahy. O potřebě kultivace zdejší syrové přírody se mluví už dlouho, zatím se od slov příliš nepokročilo k činům. Otázkou je, zda je to špatně – ta trocha nefalšované divočiny vůbec nemusí být k zahození. Vzpomínám si, jak pro nás, městské děti z Karlína, byla džungle na svazích Vítkova místem mnoha dětských dobrodružství.

Od vinic k lesu

Kdysi dávno byl vrch Vítkov zcela zarostlý hustým lesním porostem. Při jeho osídlování byly lesy mýceny a Karel IV. tu nechal založit vinice. Hodně vinic patřilo duchovenstvu a měšťanstvu, jedním z majitelů byl také pražský konšel Vítek z Hory, po kterém vrch Vítkov dostal své jméno. Vinice jsou však už dávno minulostí - většina jich byla zničena za třicetileté války. Po vpádu pruských vojsk roku 11975 pak zůstala až do 30. let 19. století zůstala celá severní strana vrchu úplně holá. Pak dostal někdo nápad osázet tento svah ovocnými stromy, těm ale podnebí severního svahu moc nesvědčilo. Nakonec byl i severní svah zalesněn.
Dnes je vítkovský park ojedinělou plochou zeleně - je doslova ostrovem přírody v srdci velkoměsta.

Turistické atrakce nejen na vrcholku

Samozřejmě zarostlé svahy se líbí nejen králíkům a veverkám, ale také narkomanům, kteří tu mají spoustu zákoutí, kde si mohou v klidu „šlehnout“. Nejen oni ale tvoří lidské návštěvníky tohoto kopce. Míří sem s oblibou i pejskaři a také běžci, pro které je kopec slušnou tréninkovou výzvou. Je také turistickou atrakcí – hlavně kvůli obří jezdecké soše Jana Žižky, která se vypíná na jeho vrcholu – i když teď je kvůli rekonstrukci zakryta. Jedni ji obdivují, jiní nenávidí, nikdo ji ale nepřehlédne – je viditelná už zdaleka. Kromě sochy láká na vrch také funkcionalisticky strohá žulová stavba Národního památníku Vítkov. S nadsázkou se dá říct, že v téhle velké žulové kostce jsou zaklety všechny klíčové okamžiky moderních dějin našeho státu. Každá doba pro ni měla poněkud jiné využití. Tím asi nejznámějším je mauzoleum pro nabalzamovaného Klementa Gottwalda. Gottwaldovo tělo už tu není dávno, jeho duch tu však strašil dál. Dnes si tu návštěvníci mohou prohlédnout expozici mapující důležité okamžiky českých dějin nebo se nechat vyvézt na vyhlídkovou terasu na střeše památníku.
Atraktivní turistické cíle ale nejsou jen na vršku. Na úpatí Vítkova z žižkovské strany, cestou od křižovatky Husitské a Trocnovské ulice, se rozkládá areál armádního muzea. Expozice muzea je rozčleněna do tří velkých celků. První zachycuje období první světové války 1914 - 1918 , účasti Čechů a Slováků v ní a politickým a vojenským akcím, které vedly ke vzniku samostatného československého státu. Druhá část je věnována meziválečné Československé republice a jejím ozbrojeným silám, třetí výstavní prostor zachycuje období druhé světové války a mapuje účast Čechů a Slováků ve vojenských operacích na jejích frontách, v domácím odboji i na dalších akcích, které měly za cíl obnovu samostatnosti Československa. Čtvrtá část je věnována příležitostným výstavám.