Znovuzrození kulturní památky
Kaplička, která se nenápadně krčí vedle Pernerovy ulice u úpatí Vítkova v sousedství oploceného areálu a placeného parkoviště... Obyvatelé Karlína kolem ní chodí, mnozí její existenci ale ani nevnímají. A jen málokdo tuší, k čemu vlastně kdysi sloužila. I to, že už málem zmizela z povrchu zemského. Otázkou je, zda ji další rozvoj „nového“ Karlína nakonec přece jen z toho zemského povrchu nesmete.
Původně sloužila tahle památka postavená ve stylu baroka jako kaple hřbitovní. Postavena tu byla v roce 1753, kdy byl na úpatí Vítkova založen vojenský hřbitov coby součást tehdejšího areálu ústřední vojenské Invalidovny. Malá kaple čtvercového půdorysu s okrouhlým presbytářem byla její součástí – stála tehdy přibližně uprostřed jižní hřbitovní zdi. Na vojenském hřbitově byli pohřbíváni vojenští vysloužilci, kteří v Invalidovně dožívali se svými zraněními z napoleonských válek, přímo v kapli byl dočasně pohřben i pruský generál G. J. Scharnhorst, který zemřel v Praze cestou do Vídně, kde měl získat Rakousko ke koalici proti Napoleonovi.V r. 1787 byl v těsném sousedství vojenského hřbitova založen ještě hřbitov evangelický, kde byl pochován i Pavel Josef Šafařík. Vojenský hřbitov byl koncem 19. století zrušen (stejně tak sousední evangelický) a uvolněné pozemky zaplnila průmyslová zástavba. Kaple nějakým zvláštním řízením osudu tuhle změnu přežila a stala se součástí areálu překladiště strojírenského závodu ČKD. Její architekturu „dotvořily“ provizorní přístřešky a silo, i sama kaple dostala nový, ryze světský účel – sloužila jako regulační stanice, kde byl umístěn dieselagregát, který zajišťoval oběh topného média pro okolní tovární haly.
Přes to všechno pořád zůstávala v docela dobrém stavu, dokonce se zachovanou původní freskovou výzdobou a původními vraty. Byla to asi nejzajímavější regulační stanice v republice. Od roku 1964 se stala kulturní památkou a v roce 1976 se dokonce dočkala opravy střechy. Ránu jí zasadily až povodně v roce 2002, kaple během nich byla zaplavena do výšky 4 metrů, nad hladinu tak koukala jen střecha s věžičkou.Po povodních se žádná sanace nekonala – kaple byla majitelem, kterým se stala společnost Real Estate Karlín Group, ponechána osudu – přestože se konsorcium zavázalo, že kaple zůstane v rámci jeho rozvojových plánů na pozemcích po ČKD zachována a dostane se jí důstojné rekonstrukce. Nakonec na dezolátní stav kaple upozornili orgány památkové péče karlínští občané a až pak se začalo něco dít. Nejprve byly zbourány haly bývalého překladiště a kaple tak zase začala být vidět i z ulice, v září 2004 začala kompletní rekonstrukce, která stála dva miliony korun a v listopadu téhož roku už se kaple skvěla ve své původní kráse.Otázkou je, co bude dál. Konsorcium Real Estate Karlín Group, které plánovalo v těsném sousedství kaple sedmipodlažní prosklenou administrativní budovu Crystal Karlín, se rozpadlo, nicméně jeho členové si své projekty vzali s sebou, popřípadě je rozprodali. Aktuálně se tu asi nějakou dobu stavět nebude – nejsou peníze. Jestli ale kolem kaple budou chodit i další generace Karlíňáků, lze dnes jen těžko odhadovat.
Formát pro tisk