Ztracená zahrada nalezena

Kdysi to bývala vinice, sad či dětské hřiště. Pak dlouhá léta jen zanedbaný kout na svazích mezi Karlovem a Albertovem – jen holý svah a v něm pár neupravených cest. Zkrátka zanedbaný kus zeleně, který nikoho k procházkám nelákal a stranou pozornosti dál a dál pustnul. I když, pro děti z okolí to možná byl jeden z mála divokých koutů „přírody“ – otázkou je, zda nelákal spíš bezdomovce jako dobře schovaný úkryt. Nakonec se však dočkal obnovy – a letos v září se zapomenutá zahrada ukázala v plné – a zcela nové – kráse.

Na vzpruhu čekal zanedbaný kout ve svahu pod karlovským předmostím Nuselského mostu dlouhá léta. Historie zahrady sahá až do osmnáctého století, původní strmá stráň byla upravena jako zahrada a částečně jako vinice kolem roku 1791. Na plánech Prahy z roku 1816 je již zakreslena. Za socialismu fungovala jako školní hřiště, což se na jejím stavu dost podepsalo – a moc se toho nezlepšilo ani poté, co se stala veřejným parkem ve správě Prahy 2. Potřebná rekonstrukce se stále odkládala. Urbanistický projekt na přeměnu nejen zanedbané Ztracenky, ale celého prostoru albertovských svahů, držela radnice už od roku 1999. Přesto se tu až do doby před čtyřmi lety nic nedělo – nebyly peníze. Během této doby byla, podle vyjádření radnice Prahy 2, prováděna v tomto prostoru jen „nejnutnější údržba“ – jinými slovy, nikdo se o tenhle zapomenutý kout nestaral. Pak si ale Praha 2 na svou ztracenou zahradu vzpomněla – a po dlouhých letech pustnutí začala řešit jeho rekultivaci. Zahrada by se měla stát součástí zelených ploch od Nuselského údolí přes Novoměstské hradby, které nyní také prochází rozsáhlou rekonstrukcí, na Albertov. Obnova zahrady Ztracenka se odehrála pod taktovkou architekta Michala Gavlase, který chtěl využít co nejvíce specifik tohoto území, která jsou dána odlehlostí místa i jeho svažitým terénem. „Inspirace (při přestavbě) vycházela z génia loci, který je výjimečný tím, že je to zde pár minut od magistrály, a přitom jde o tichý kout. Inspiruje k tomu, aby se stala meditační zahradou,“ vysvětlit novinářům architekt. Zahrada vzhledem ke své poloze na svahu nabízí nádherný výhled na Prahu, podle záměrů architekta by každý, kdo vstoupí hlavní branou, měl být doslova vtažen do zahrady pohledem na vzdálený Petřín. Aby se zanedbaný kout proměnil v „meditační prostor kousek od magistrály“, bylo nutné vybudovat úplně nový systém cest a vysadit nové stromy. Vzrostlé topoly, které tu rostly dřív, musely kvůli špatnému zdravotnímu stavu pryč. Místo nich tu bylo vysazeno 77 nových stromů, k tomu nové květinové záhony, byly tu vybudovány schody, terasy a na terasách přibyly nové lavičky. Hlavním motivem jsou rozličné plochy provedené v žulové kostce lemované cihelnými zídkami z lícového zdiva, které navazují na materiál používaný při výstavbě novoměstských hradeb. Z cihelného materiálu jsou stupně hlavního schodiště a lemování nových vstupních bran. Hlavní střední osa parku je ukončena kruhovou plochou s plastikou, která je lemovaná kruhovou květinovou výsadbou.Terasám s vyhlídkami měly podle původních plánů dominovat sochy archandělů Gabriela a Rafaela – na ty ale nakonec nezbyly peníze. Celkový účet za znovuoživení zahrady Ztracenka se vyšplhal na 25 milionů korun. Většinu peněz se podařilo radnici Prahy 2 získat z evropských fondů, městská část se na proměně zahrady podílela částkou 6 300 000 Kč. S přestavbou se začalo v roce 2006, pro veřejnost se zahrada znovu otevřela až letos, 7. září. Se zahájením rekonstrukce to totiž – po dlouhé době „nicnedělání“ (myšleno s neuspokojivým stavem zahrady) – nebylo tak jednoduché. V roce 2006 se vedení radnice náhle probralo a vedeno snahou utrhnout ještě těsně před komunálními volbami nějaké politické body dost kvapně a ne zcela promyšleně rekonstrukci zahájilo. Nové vedení vzešlé z voleb pak realizaci projektu pozastavilo kvůli rozporům s územním plánem a zahrada tak zůstala na několik let pro jistotu zcela nepřístupná. Nakonec se ale ze zapomenutého koutu stala jednou ze zelených perel Prahy.

Formát pro tisk