Warning: mysql_num_rows() expects parameter 1 to be resource, boolean given in /srv/www/regionrevue.cz/web/www/require/functions.php on line 687

Warning: mysql_num_rows() expects parameter 1 to be resource, boolean given in /srv/www/regionrevue.cz/web/www/require/functions.php on line 518
Tajemství v útrobách Vítkova
Kategorie: reportáž Region Revue

Tajemství v útrobách Vítkova

Coby příslušník generace Husákových dětí jsem jako dítě základní školou povinné zažil obligátní branná cvičení.


Dostalo se mi tak mimo jiné i poučení, co by měl správně člověk udělat, když vybuchne atomová bomba. Co všechno si sbalit do krytového zavazadla, jak se evakuovat a také kam. Jedním z oněch „kam“, které by přicházely v úvahu, protože pro mě coby obyvatele Karlína byly nejblíž, byl kryt, do kterého se vchází z tunelu pro pěší pod Vítkovem.

Jako dítě jsem se sem nikdy nepodíval. Když už jsme se v rámci branné připravenosti cvičili v evakuaci při vyhlášení cvičného poplachu, celá škola jsme se spořádaně seřadili, došli spořádaně k tunelu, u jeho ústí jsme chvíli postáli a šli jsme zase zpátky do školy. Věděl jsem tak, že je za zdmi tunelu kryt, ale netušil jsem, jak velké prostory to jsou – 280 čtverečních metrů zabírají chodby, prostory technického zázemí 490 metrů a celková plocha je 1678 metrů. Nahoře na Vítkově naši dětskou fantazii jitřily tři tajemné betonové bunkry, které jsou skryty v džungli zarůstající svah. Dá se do nich vlézt, ale jen na kousek, uvnitř vstup uzavírají pancéřové dveře. V naší klukovské fantazii to byly vojenské bunkry. Ve skutečnosti jsou to nouzové východy z krytu.

Kryt vznikl v roce 1953. Od té doby čeká, stále udržován ve stavu připravenosti, na své využití, k němuž byl určen. Vzhledem k tomu, že se
od 2. světové války (zatím) žádný další válečný konflikt nedotkl našeho území, stále jen čeká. Naštěstí. Přesto není tak docela nevyužitý. Za železnými dveřmi ve stěně tunelu, kudy se do krytu vstupuje, jsou prostory, které slouží jako skladiště, už se tu odehrálo i pár koncertů. Zkrátka místa je tu dost, škoda z něj kousek nepronajmout. Je tu i plocha, která měla sloužit jako odkladiště mrtvol. „Nebyl to nijak speciálně upravený prostor s chlazením nebo tak, šlo jen o to, aby bylo kam odložit mrtvé, aby nebyli na očích ostatním ukrytým – aby lidé nepropadali tak snadno zoufalství,“ vysvětluje Petr Koníček ze Správy služeb hlavního města Prahy, která mimo jiné má na starosti i zajištění údržby pražských krytů. O kryty se stará šestnáct údržbářů, pět z nich, kteří se starají o kryty v této oblasti,  se každé ráno schází v útrobách krytu pod Vítkovem. Na starosti mají i další pražské kryty, ale tady je cosi jako hlavní zázemí. „Mají tu i menší dílnu, možnost se osprchovat a podobně,“ vysvětluje Petr Koníček.

Kryt je místy zahloubený až 30 metrů pod zemí. Místnosti, které se tu nacházejí, jsou buď technické, anebo určené pro obyvatele. K dispozici je tu vlastní zásobárna vody, nechybí ani záchody, kryt má vyřešené rozvody vzduchu – ten je možný buď filtrovat a rozvádět po krytu dál nebo lze kryt zcela uzavřít a zajišťovat pouze cirkulaci vzduchu uvnitř – a popřípadě ho oživovat kyslíkem z tlakových lahví. Pokud by se kryt musel při atomovém či chemickém útoku uzavřít zcela před vzduchem zvenku, dalo by se tu přežít 72 hodin. Původní projekt počítal s tím, že by se v kryt proměnil i tunel – obě strany měly v případě potřeby uzavřít neprodyšná vrata. Nakonec na ně nedošlo, i když tu jsou na ně připravené zárubně.

print Formát pro tisk